Prusko-rakouská válka v roce 1866

Příčiny a důsledky války

Bitva u Trutnova

V roce 1862 jmenoval pruský král Vilém I. Otto von Bismarcka prvním ministrem. Cílem Bismarckovy politiky bylo sjednotit Německo pod vedením Pruska. Uskutečňování tohoto plánu se dělo postupně. Roku 1864 Prusko společně s Rakouskem napadly Dánsko a odňaly mu německá knížectví Šlesvicko a Holštýnsko. Šlesvicko bylo připojeno k Prusku, kdežto Holštýnsko se stalo kořistí Rakouska. První ministr pokládal toto řešení za prozatímní, za trvalý zdroj napětí, které cílevědomě usměrňoval. Odtud také vyšel podnět k vojenskému řešení německé otázky, když počátkem června 1866 pruská vojska Holštýnsko obsadila. Předtím si však Bismarck zajistil neutralitu Francie a uzavřel spojenectví s Itálií.

Bitva u Náchoda

Dne 15. června 1866 vstoupila pruská vojska do Saska, jež bylo rakouským spojencem, a o týden později do Čech. Zároveň začala válku s Rakouskem Itálie. Dne 24. června byla italská vojska poražena u Custozzy a později válečné loďstvo u ostrova Visu. Rozhodující pro průběh války byl však postup pruských armád v Čechách, které po dílčích úspěších v prostoru severovýchodních Čech krvavě porazily rakouskou armádu 3. července v bitvě u Hradce Králové. Touto bitvou byla válka definitivně rozhodnuta. Následovalo několik dalších menších srážek a už koncem července byl v Mikulově dojednán předběžný mír, který byl 23. srpna podepsán v Praze.

Pruské vítězství u M. Hradiště

Rakousko souhlasilo s rozchodem Německého spolku, s rozšířením pruského území na úkor Hannoverska a jiných německých států a s vytvořením Severoněmeckého spolku pod velkým vlivem Pruska. Zavázalo se nezasahovat do německých záležitostí a prakticky přerušilo spojení s německými státy. Itálie v této válce získala Benátsko.

Sjednocení celého Německa bylo dokončeno za několik let - po porážce Napoleona III. ve francouzsko-pruské válce r. 1870 se k Severoněmeckému spolku připojily i zbývající německé státy. V lednu 1871 pak došlo k vyhlášení Německého císařství.

Průběh prusko-rakouské války

16. červen - vpád pruských vojsk na území rakouských spojenců - Saska, Hannoverska a Hesenska

17. červen - válečný manifest rakouského císaře

18. červen - válečný manifest pruského krále, rozkaz rakouské armádě k přesunu z Moravy do okolí královéhradecké pevnosti

Bitva u České Skalice

19. červen - dobytí Saska pruskou armádou, ústup saské armády do Čech

20. červen - vyhlášení války Rakousku Itálií

22. červen - vpád pruské Polabské armády do Čech u Šluknova

23. červen - vpád 1. pruské armády do Čech u Žitavy

24. červen - obsazení Liberce 1. pruskou armádou bez boje, vítězství jižní rakouské armády nad Itálií v bitvě u Custozzy

26. červen - vpád 2. pruské armády do Čech u Trutnova, Broumova a Náchoda, vítězné bitvy pruských vojsk u Podola (Svijan), Kuřívod a Sychrova

27. červen - vítězství rakouské armády u Trutnova (jediné ve válce 1866), vítězství Prusů u Náchoda, porážka hannoverské armády u Langensalzy pruskou mohanskou armádou

28. červen - vítězné bitvy pruských vojsk u Mnichova Hradiště, České Skalice, Střítěže a Rubínovic (Starého Rokytníka)

29. červen - vítězství Prusů u Svinišťan, Dvora Králové nad Labem a Jičína

3. červenec - rozhodující vítězství pruských armád v bitvě u Hradce Králové a počátek ústupu rakouské severní armády na Moravu

Vítězství Prusů u Jičína

4. červenec - vítězství Pruska nad bavorskou armádou u Dermbachu

8. červenec - obsazení Prahy pruskou gardovou divizí

14. červenec - vítězné bitvy pruských vojsk u Kralic a Biskupic

15. červenec - vítězství Prusů u Tovačova, Dubu, Rokytnic a Dluhonic

20. červenec - porážka Itálie rakouským loďstvem v námořní bitvě u ostrova Visu

22. červenec - vítězství Prusů u Lamače a Bratislavy, počátek jednání o příměří v Mikulově

23. srpen - podepsání mírové smlouvy mezi Rakouskem a Pruskem v Praze

3. říjen - podepsání mírové smlouvy s Itálií ve Vídni